Ani policisté jí neochránili a podcenili míru ohrožení násilným partnerem. Svou manželku na Slovensku ubodal přímo v autě policistů, kteří jí přijeli na pomoc. „Žena telefonovala na tísňovou linku, že ji manžel napadl. Na policejní hlídku čekala už před domem na parkovišti. Policistům řekla, že se svého muže bojí, nechce s ním zůstat v bytě a chce jet na policejní stanici. Muž, kterého podle serveru tvnoviny.sk nedávno pustili z psychiatrie, najednou vyšel z domu, klekl si před svou manželku, plakal a prosil ji, aby neodcházela. Před policisty se nechoval agresivně a normálně komunikoval. Navzdory jeho prosbám žena usedla na zadní sedadla policejního vozu a policisté si sedli dopředu. Muž zničehonic otevřel dveře policejního auta a bodl svou manželku třikrát kuchyňským nožem s dvanácticentimetrovou čepelí. Policisté sice zasáhli, bylo však pozdě. Ani přivolaným záchranářům se ženu zachránit nepodařilo a zemřela po převozu do nemocnice. Její manžel už byl obviněn z vraždy.“ O činu včera referoval server novinky.cz .
Jak mohou oběti domácího násilí bezpečně odejít ?V poslední době zaznamenáváme i v České republice, že bylo zavražděno svým partnerem více žen, ročně se jedná o desítky zavražděných žen. Jistě tomu předcházela nějaká forma násilí – určitě psychické násilí, ponižování, výhružky zabitím, později i fyzické násilí. Málokterá ze zabitých žen jistě nevěřila, že by mohlo dojít až k takové situaci, že jí násilný partner zabije. Statistiky ale jasně říkají, že právě nebezpečí závažného násilí (včetně zabití) výrazně stoupá v době, kdy žena chce odejít z tak násilného vztahu, či už odešla a dochází k soudním jednáním (svěření dětí do péče, rozvod). Riziko vysoce stoupá v době, kdy týraná žena oznámí svému partnerovi, že násilí už nebude snášet, rozvede se s ním, či rovnou odejde.
Proto je velmi důležité vyhodnotit celou situaci, zjistit rizikové faktory. Především v žádném případě fakt, že žena chce odejít nebo ukončit vztah, nemůže sdělovat dopředu svému partnerovi. Odchod musí být naplánovaný a připravený.
Někdy ženám ve vyhledání pomoci brání stud, obavy s přijetím v některé organizaci, která se zabývá domácím násilím, ale často i strach z násilného chování partnera, z jeho výhrůžek, že když o násilí někomu něco řekne, uvidí, co se stane. Ano, ale je to první krok z násilí, který by mohla týraná žena udělat: začít s pomocí řešit násilí a předejít tak velmi smutnému konci.
Násilí není nikdy vinou oběti, ale vždy za ní odpovídá násilná osoba. Proto je třeba vše dobře připravit a k tomu týrané ženě pomůže odborné pracoviště, které se specializuje na pomoc ženám, obětem domácího násilí. Vždy je důležité mít na mysli především své zdraví a bezpečnost a to jak pro sebe, tak i pro své děti.
Někdy se veřejnost diví, proč týraná žena z takového vztahu neodejde? Je zde mnoho aspektů: násilí probíhá v určitém cyklu, není tedy každý den, střídají se období násilí, ale i klidu, kdy žena doufá, že se muž změní. Někdy týraná žena nemá kam odejít, svazuje jí strach z výhrůžek, nemá dost financí ani informací, co dělat v takovém případě. Velmi často ženy sdělují, že nechtějí odejít kvůli svým dětem, ale právě kvůli svým dětem by měly odejít. Násilné situace jsou pro děti velmi traumatizující, a již „ jen“ pokud jsou děti svědky domácího násilí, jsou samy psychicky týrány.
Proto je důležité včas vyhledat odbornou pomoc (je bezplatná, poradna zachovává mlčenlivost) a především zde ženy najdou podporu, odbornou pomoc a hlavně se dozvědí, jaké jim hrozí riziko – po vyhodnocení nebezpečných situací. Riziko velmi stoupá pokud se násilí stupňuje během posledního půl roku, zvyšuje se, pokud dochází ke škrcení, či dušení, jsou zde výhrůžky zabitím (a partner má zbraň), partner užívá drogy, či je zde alkoholová závislost, partner je extrémně žárlivý, či nedodržuje ochranná opatření. Vesměs je s týranou ženou probrána celá historie násilí ke kterému dochází a probere se i profil násilného muže. Po vyhodnocení rizikových faktorů je týraná žena seznámena s rizikovými faktory a bezpečnostním plánem a je na ní, jak situaci bude řešit. Bezpečnostní plán by měl vždy vycházet z aktuální situace týrané ženy a měl by se vždy podle situace aktualizovat. Jiný je v době, když žena zůstává nadále se svým násilným partnerem (pak myslet na to, co jí dříve pomohlo, na koho se může obrátit o pomoc, zda má přístup k telefonu, má domluvený signál se sousedy), či když plánuje odchod (zde je nejdůležitější se zamyslet, kdy je to nejbezpečnější, kam může odejít, komu může sdělit svůj nový kontakt, nikdy to nesmí dopředu sdělit násilnému partnerovi), či když již odešla např. do utajeného azylového domu, či k širší rodině (zde jen podstatné nevracet se do původního bydliště, změnit si číslo telefonu, informovat známé, kolegy v práci, někdy je nutná i změna školy, či mateřské školy pro děti, pracovní neschopnost ženy).
Vždy musí být takto vypracovaný bezpečnostní plán „ušitý na míru“ konkrétní situaci, tak aby týraná žena a její děti byly v bezpečí.
Cesta z kruhu násilí existuje – do života bez násilí!
Musíme si uvědomit, že domácí násilí a násilí na ženách je trestným činem, nikdo nemá právo se takto chovat!
Pokud zažíváte domácí násilí, nezůstávejte s tím sama, vyhledejte odbornou pomoc, tak aby nedocházelo k situacím, kdy už pomoc nelze zařídit.
Zdena Prokopová, statuární zástupkyně ROSA]]>