Project Description

ZDRAVÉ VZTAHY

Aby děti ve svém životě nepoužívaly násilí,  nebo aby nepokládaly  násilí za běžný komunikační prostředek, záleží zejména na rodičích. Znamená to, aby děti vyrůstaly v rodině bez násilí.

Násilí není nemoc. Násilí je naučené chování. Znamená to, že si volíme, zda se budeme chovat násilně, nebo ne. Můžeme se vždy rozhodnout. Pokud své děti budete vychovávat bez násilí a pokud  jim zároveň stanovíte  jasné hranice, co si mohou dovolit ony a co si kdo může a nesmí dovolit k nim, povedete je nenásilnému způsobu chování. Násilí se učíme doma, ve škole.

S násilím ze strany svého partnera se během svého života setká  38 % žen v ČR. A v rodinách, kde dochází k násilí, jsou děti jeho svědky až v 95% případů . Možná jsou to i vaše děti, které příliš často vidí a nebo i jen slyší z vedlejší místnosti údery, rány, facky, škrcení, nadávky nebo pláč. V rodinách, kde dochází k násilí, navíc násilný partner ve 40%–60% případů napadá i své děti.

0%
studentek zažilo násilí ve vztahu
0%
pachatelů zažily násilí mezi svými rodiči
0%
rodičů nehovoří s dětmi o násilí ve vztahu
Podpořte nás

Násilí se rodiny snaží udržet v tajnosti. Kvůli zachování rodiny dětem, kvůli tradici, vlastním rodičům, příbuzným, známým, kvůli tomu, aby o své děti nepřišly, aby děti nechtěly samy zůstat s tím silnějším. Udržet násilí v tajnosti jde snadno: jedinými svědky jsou vystrašené děti a okolí většinou nevěří rozsahu násilí – násilníci totiž obvykle mají dvojí tvář,  navenek jsou milí, galantní, okouzlující, ale rodinu doma terorizují. Navíc ve společnosti přetrvávají mýty: kdo by věřil, že se násilí dopouští vzdělaný člověk s řadou titulů, lékař, soudce, učitel….

Bohužel násilí, které se neřeší, má tendenci se stupňovat. A pokud jsou děti jeho svědky, násilí na ně bude mít vliv. Mohou trpět pocity strachu a nejistoty, mohou trpět posttraumatickou stresovou poruchou a v neposlední řadě mohou násilí považovat za normální: mohou přejímat do budoucna násilné vzorce chování – ve svých vlastních vztazích se tak  budou chovat buď násilnicky a agresivně, nebo naopak mohou převzít roli oběti. Tento mezigenerační přenos dokazuje řada zahraničních studií: 20 % dospělých obětí (žen) vyrůstalo v rodině, kde docházelo k násilí. Tři čtvrtiny pachatelů násilí (mužů) vyrůstalo v rodině s přítomností násilí.

Ještě než vaše děti vstoupí do světa intimních vztahů, měly by rozhodně od vás vědět, co určuje zdravý a nezdravý vztah.  Násilí totiž nevzniká několik let po svatbě: náznaky násilného chování se objevují už na počátku vztahu, jen je nepozorujeme a často ani nevnímáme jako násilí. Svým dětem můžete předat informace, jak zdravý a nezdravý vztah vypadá.

Vztahy bez násilí stojí na vzájemné důvěře.

Zdravý  vztah vyžaduje toleranci, zodpovědnost i umění naslouchat druhým. Naslouchat znamená snažit se pochopit stanovisko druhého, pochopit, že pro druhého jsou city stejně důležité. Pravidlem zdravého vztahu je otevřená komunikace, kdy ani jeden z partnerů neprosazuje svá rozhodnutí silou či kontrolou druhého.

Nezdravý vztah je nerovnováha, kdy jeden partner zkouší uplatňovat kontrolu a moc nad druhým skrze výhrůžky, emoční a fyzické násilí. V extrému mohou být součástí nezdravého vztahu nadávky, napadání, zadržování peněz, hrozby izolací osoby od přátel, rodiny, výhrůžky, násilné činy, pronásledování a fyzické zranění.

Proto se ROSA věnuje i preventivním aktivitám: nejen výcvikům odborníků, ale i seminářům pro studenty, kde hovoříme, jak vypadá zdravý vztah, jak si všímat začínajícího násilí.

MAPA PRACOVIŠTĚ

PODPORUJÍ NÁS